Benátská sezona potřetí

Létající Turek se nám cestou trochu ztratil, nakonec je však tu a my si můžeme něco říct o benátském karnevalu. Už víš, kde ses chytil, Vojto?

Město masek

Bohaté Benátské republice stoupla sláva do hlavy a benátčané pletichařili kryti maskami nejen o karnevalu. První zmínkou je dekret z roku 1268, který zakazoval „hru s vejci“. A mnoho dalších následovalo, zakázáno bylo nosit masku mimo festivalové období, vcházet v ní do kostelů a nosit u sebe zbraně. Za porušení čekala muže vysoká pokuta a dva roky galejí, ženy pak byly bičovány od náměstí SV. Marka až k mostu Rialto a poté byly vyhoštěny na 4 roky z benátského teritoria. Nakonec, během první Rakouské vlády byl karneval zakázán zcela. Naštěstí během druhé Rakouské vlády byl obnoven.

Karnevalový čtvrtek

Když papež Adrian IV věnoval celou Dalmácii patriarchům z Grada, mocichtivý císařův stoupenec Ulrich využil skutečnosti, že Benátky jsou ve válce s Padovou a Ferrarou a s pomocí vazalů z Carinzie a Friuli vyhnal stávajícího grádského patriarchu Enrica Dandola.

Benátský Dóže Michiel II neponechal takovou troufalost bez odezvy a Ulricha s 12 vazaly porazil svou flotilou. Zakročil však papež a omilostnil je. Tak Benátky požádaly alespoň patriarchát v Aquilei o volka a 12 dobře živených vepřů, kteří byli zavřeni do dřevěných replik friulských chrámů. Cech kovářů a řezníků je nakonec věnoval celému benátskému lidu.

Tradice byla zrušena roku 1420, kdy Friuli padlo pod nadvládu Benátek.. Byla nahrazena neškodnou zábavou, která dosáhla největší slávy roku 1548 svým provazochodeckým představením známým jako „let Turka“, kdy turecký akrobat přešel po provaze z lodi až do zvonice kostela Sv. Marka. Představení mělo takový úspěch že tradice přetrvala ještě více jak sto let, v různých obměnách prováděných profesionálními šprýmaři. Vzhledem k nebezpečnosti však i tato padla a „let Turka“ nahradila dřevěná holubice, která vzhlížející davy zasype konfetami.

Masky

Také benátské masky mají svůj řád a během času se ustálilo několik tradičních převleků se svými náležitostmi a pravidly. Povězme si něco o několika z nich:

Bauta (plášť s kapucí)

Kostým se skládal z třírohého klobouku, obličejové masky s výrazným horním rtem a úzkým nosem, která měnila hlas nositele k nepoznání a černé pláštěnky přes ramena. Masku nosili jak ženy tak muži a byla velmi oblíbená. Během karnevalu ji prý oblékali i mniši a jeptišky, aby porušili pravidla celibátu. Nepravosti pod její rouškou však Benátčané prováděli během celého roku. Byla zakázána svobodným dívkám.

Larva/Volto (přízrak, tvář)

K této masce patří černé ustrojení, opět trojrohý klobouk a bílá maska vyráběná z jemné voskové látky, která byla velmi lehká a umožňovala snadno jíst, pít a bavit se. Je snadné odvodit, jak asi název vznikl, přestavte si postavu kráčející za měsíčního svitu temnou ulicí, vidět je jen světlý obličej.

Moretta

Maska z černého sametu zakončená závojem. Do Benátek se dostala z Francie a ženami byla oceňována proto, že zdůrazňovala jejich krásu, muži pak ocenili malý detail. Maska držela na obličeji pomocí malého knoflíčku, který nositelka svírala mezi zuby – nemohla tedy mluvit.

Maschera de vesta/Zenda

Typický kostým žen nižší třídy, skládal se z krajkového či tylového průsvitného šátku, který zakrýval, či naopak koketně odhaloval obličej. Obyčejně byl bílý či černý a během festivaly se do něj často převlékaly i bohaté ženy, aby se smísily z davem.

Zdroj: http://www.portaledivenezia.it/

Pokud vás zajímá, jak slavný karneval probíhá v současnosti, přečtěte si články Ondřeje Vlčka: reportáž, video.